Jaký je náš příběh? Nebýt našeho kamaráda Aleše, asi by nás to nikdy nenapadlo. V jeho bufetu na Mácháči jsme si ze srandy natočili pár zmrzlin, a pak další. A další! Tolik nás to bavilo! Nešťastný osud Aleše nás nakonec svedl na naši zmrzlinovou cestu. Když Aleš zemřel, koupili jsme jeho zmrzlinový stroj a přesunuli se na náves v Kuněticích. V karavanu bez vody jsme prodávali opočenskou zmrzlinu ze směsi. Byli jsme jediní široko daleko. To ale netrvalo dlouho – naštěstí! Narůstající konkurence nás totiž přiměla přemýšlet, jak to dělat lépe. A přišli jsme na to – natrhat čerstvé ovoce, vyrobit kvalitní smetanový základ, a hlavně… Dělat to srdcem.